Sjezd ČSV: výhodný předvánoční nákup, hluboký kulturní zážitek, možná i velké divadlo

KOMENTÁŘ VLASTIMILA PROTIVÍNSKÉHO

Kultuře jsem vždy fandil a vážil jsem si lidí, kteří se jí věnovali. Zejména pak těch, kdo tak činí ve svém volném čase a ještě více nadšených dětí, které pomocí různých uměleckých forem dávají našemu světu dospělých nahlédnout na něj dětskou fantazií.

Všichni příznivci kultury by se tedy měli radovat z toho, že se dostala i na nadcházející včelařský sjezd. Jeho organizátoři tam totiž pozvali dětský folklórní soubor Špindleráček. Skvělý nápad ? děti budou mít radost z toho, že jejich celoroční nacvičování tanečních, pěveckých a kdoví jakých ještě uměleckých kousků budou moci někde zúročit a srdce včelařovo se na chvíli přenese do doby, kdy i on byl mlád a měl o světě ty nejkrásnější představy. Aby delegáti a hosté sjezdu i přítomní kandidáti do nejvyšších svazových funkcí měli na vzpomínání dost času, zajistila komise pro přípravu sjezdu malým umělcům velkoryse dostatečný prostor ? hned celou hodinu.

Zlí jazykové, nepřející dětské tvořivosti, jistě poznamenají, že sejde-li se jednou za pět let nejvyšší svazová inštance, měla by veškerý čas využít k tomu, aby se zabývala nejpalčivějšími problémy oboru včelařství a hledala ta nejlepší řešení. Jsou-li nějaké problémy, pak tomu tak opravdu bývá a na kulturní vložky přijde řada teprve až se problémy vyřeší. Český svaz včelařů je však jistou výjimkou ? jeho sekretariát sídlící naproti hospodě U Fleků je takovým malým skanzenem dob dávno minulých (zejména s ohledem na zabydlené nesmrtelné brontosaury přežívající tam v klidu a závětří již dlouhé časy, režimy a vlády.

A právě jeden z těch režimů, který je kdysi ke ?Flekům? přivedl, naučil je základnímu pravidlu pro přežití: za každé situace a v každém nebezpečí se tvářit, že je vše v naprostém pořádku, všichni kráčíme jedním krokem ke světlým zítřkům a jediné nebezpečí, které nám všem hrozí, jsou záškodníci a zaprodanci úplně jiných režimů a vlád, kteří myslí jinak než ?všechen poctivě pracující včelařký lid?, hlavně pořád do něčeho šťourají a tvrdí, že vše v pořádku není (například že jsme úplně zbytečně přišli o více než padesát melounů kdesi v Předboji u Kojetic, že se za med málo platí, že se lidem lže a dělají se na ně podvody, že je cenzura a lidem se sprostě nadává a tak).

Naštěstí nic z toho není pravda a vše je v naprostém pořádku (říká brontosaurus). Tudíž přišel čas vyplnit sjezdové jednání pořádnou dávkou samochvály, udělováním vyznamenání a recitováním básniček.

A jestliže sjezdové tanečky zavčas ukončíme, včelaři pojedou domů nejen plni hlubokých kulturních zážitků, ale také obtěžkáni vánočními dárky, které si tím pádem stihnou pohodlně nakoupit (Vánoce jsou přece za dveřmi a do hlavního města se člověk z odlehlých krajů hned tak nedostane).

Ti šťastnější, kdo se pak ve vlaku či autobuse zamyslí nad tím, proč se vlastně takové sjezdy konají, budou mít neuvěřitelných pět let na to, aby s tím do příštího sjezdu něco udělali.

Poslední články

Značení matek

Rok 2019

Odběr novinek

Tagy

Inzerce

  


Včelařské noviny
internetový včelařský portál

ISSN 1214-5734

 

Kontakt: