Plásty z plastů

Ze světového kongresu Apimondie v Lublani jsem si přivezl domů na vyzkoušení několik "plástů" z umělé hmoty (viz obrázek v článku). Jde o rámky včetně mezistěny s vyraženými základy buněk.

Rozměry jsou odvozeny od Langstrothovy základní míry (44,8 x 23,2 cm). Vyrábějí se ve dvou barevných provedeních - bílém a černém. Osobně bych dal přednost bílé barvě, ale na černém provedení jsou prý lépe vidět vajíčka a v úlu je stejně tma. Podle toho, jak početně byly tyto výrobky na výstavě ApiExpo zastoupeny, se zdá, že je hodně včelařů (zejména velkoproducentů medu) skutečně používá.

První pokusy vyrobit umělý plást jsou hlášeny z Německa, kde ve 30. letech minulého století firma Thie v Neustadtu vyvinula celoplást z hliníku. Ten se však mezi včelaři neujal. Krátce po druhé světové válce opět německá firma (Reische ve Weilheimu) vyrobila celo plást z umělé hmoty podle návrhu Franze Osterholzera. Podle dr. Karla Weisse (19B2) včely tyto plásty přijímaly k plodování po postřiku voskem, v praxi však měly tyto plásty tolik nedostatků (odvíčkování zásob, likvidace starého díla), že se neuplatnily.

V 60. letech letech Němec Matthias Schmidt přišel s myšlenkou poloplástu, v němž stěny buněk byly zhotovené jen zčásti. Po nanesení vosku včely poloplásty přijímaly, dostavěly a také v nich plodovaly. Nevýhodou tehdejšího řešení však byly problémy s obnovou díla. Staré košilky se musely pracně vyluhovat.

Od 70. let se v USA (Dadant) a Velké Británii (Thorn) používala plastická mezistěna se základy buněk jako výztuž voskové mezistěny. Komplet se snadno vkládal do upraveného dřevěného rámku. Při tavení starých plástů se však zničila i fólie, takže se dala použít jen jednou.

Od roku 1977 byl na trhu v Německu plást Stapla vyráběný firmou Stapla-Werke v Rosbachu. Šlo o plastickou mezistěnu, na níž včely dobře stavěly. Měla však velký nedostatek - zvětšené základy buněk. Matky pak kladly do plástů i trubčí vajíčka.

img14

Foto: Vladimír PTÁČEK

Na kongesu Apimondie v Aténách (1979) vystavila havajská firma Amaba z Kaneohe tzv. tvarovanou plastickou mezistěnu. Ta měla normální velikost buněk a voskový povlak. Podle zkoušek v německém výzkumném ústavu v Erlangenu ji včely velmi dobře přijímaly.

Ve Francii koncem 70. let vyvinuli Gouzy, Barrechia a Salaverrové R. a 1. (Salaverr L., 1980) plastový rámek s mezistěnou. V Izraeli řešila tentýž problém firma Fehrmann.

V USA vyvíjela podobný dokonalý výrobek firma Pierco. Byl dělán na Langstrothovu míru a na trhu se objevil počátkem 80.let. Podle tehdejších testů prováděných v Německu včely rámky přijímaly, jestliže neměly možnost výběru (jinak daly přednost voskovým mezistěnám). Plásty vystavěly dobře zejména v medníku - a to za hojné snůšky. Včelstva na nich normálně přezimovala. Odstraňování díla je údajně snadné pomocí široké špachtle (prostě se seškrábne a rámek se může dát do úlu k obnově). Lze je údajně i dezinfikovat horkým louhem.

Od té doby se používání plastových rámků s mezistěnou rozšířilo. Na letošním lublaňském kongresu Apimondie tyto rámky dodávali i Novozélanďané a Indové. Domů jsem si přivezl indický výrobek.

Na americkém trhu se cena plastových rámků pohybuje kolem 1,8 dolaru; lndové prodávali kus za 1 euro. Mnoho? Když uvážíme, že za investici do 35 Kč můžeme mít 2 kg medu hned v prvním roce a že výrobek je trvalý a bez časových nákladů na drátkování a zatavování mezistěn, kalkulace se změní.

Domnívám se, že věc stojí za vyzkoušení.

Kromě jiného je nutno zjistit, do jaké míry lze plásty z plastů dezinfikovat teplem.

 

Poslední články

Značení matek

Rok 2017

Odběr novinek

Inzerce

  


Včelařské noviny
internetový včelařský portál

ISSN 1214-5734

 

Kontakt: