Nepodceňovat varroázu na podzim 2003

Postřehy z aktivu učitelů včelařství v Nasavrkách.

Velká horka v létě několik týdnů
Letošní průběh léta byl atypický. Velká tepla a sucha - někde až katastrofální nedostatek vláhy – způsobila velké škody na vegetaci. Včelstva nejenže neměla při trvajícím suchu přirozenou potravu, ale hlavně je zužovala velká horka přes 30 °C a malá vlhkost vzduchu.

Problémy s Formidolem
První problémy pocítili včelaři, kteří léčí Formidolem (odparné desky s kyselinou mravenčí), který se používá hned po posledním vytáčení medu. Pro velká tepla, kdy dochází k rychlému nekontrolovatelnému odpařování kyseliny mravenčí, včelaři čekali na aplikaci několik týdnů až teploty klesnou pod 25 °C.

Malý letní denní spad roztočů
Kdo má v podmetech podložky se sítem pro sledování denního spadu roztočů Varroa destruktor, byl velice překvapen. Spad byl nulový nebo minimální. Někteří včelaři proto Formidol nenasadili.

Malý spad roztočů po první fumigaci
Při první fumigaci v říjnu sledovali včelaři relativně malý spad roztočů na podložky. I. fumigace letos pro chladné počasí nešla provádět koncem září ani v první polovině října.

Nabízí se několik variant vysvětlení malého spadu

  1. Při velkých letních teplotách roztoči hynuli přímo na včelách (inspirace u včely indické) – málo pravděpodobné.
  2. Při letních vysokých teplotách a nízké relativní vlhkosti včelstva omezila plodování, někde úplně přestala plodovat – podobně se chovají včelstva u Středozemního moře. Tím se přerušilo exponenciální rozmnožování roztoče na plodu. Podobný efekt se dostavuje ve včelstvech, která se vyrojí nebo kde se razantním způsobem vytváří oddělek (odebrání většího množství zavíčkovaného plodu) – možný vliv.
  3. Vlivem letního tepla a letní plodové pauzy se plodování protáhlo do pozdního podletí a podzimu. V době I.fumigace byl ve včelstvu přítomný zavíčkovaný plod, ve kterém byla většina roztočů Varroa destruktor a na ty fumigace „nedosáhla“ . Proto relativně nízký spad roztočů po I. fumigaci. – možný vliv, ale velice nebezpečný.


Doporučení
Další fumigace (teplota nad 10°C) a aplikace aerosolu (při teplotě pod nulou použít aceton) provádět podle pokynů a venkovní teploty. III. ošetření provádět až v prosinci (včelstvo bez plodu) při několikadenním oteplení, aby byla jistota, že včely nejsou shluklé v chomáči. K takové konstelaci počasí dochází kolem Vánoc. Po týdnu prohlédneme a ometeme podložky (např. při novoroční návštěvě včelnice). Zimní měl je v podstatě měl za měsíc leden. Do 15.února odevzdáme směsný vzorek stanoviště na vyšetření.

listopad 2003

ing. Petr Texl
učitel včelařství



Poslední články

Značení matek

Rok 2017

Odběr novinek

Inzerce

  


Včelařské noviny
internetový včelařský portál

ISSN 1214-5734

 

Kontakt: