Šlechtění včel pro nástavkový úlový systém - 2. část

Ve druhé části článku jsou popsány požadavky na vlastnosti včelstev a také hodnocení včelstev.

Požadavky na vlastnosti včelstev

Většina požadavků na vlastnosti včelstev je stejná, bez ohledu na provozovaný úlový systém. Jde o běžně sledované vlastnosti - mírnost včel, nerozbíhavost při prohlídce, nerojivost, dobrý čistící instinkt, dobré využívání snůšek, přizpůsobivost různým podmínkám stanoviště a typům snůšek a další.

Některé vlastnosti však mají pro chovatele včelařícího v nástavkových úlech větší důležitost než pro včelaře s jinými úly.

Tak lze uvést např. schopnost včelstev samostatně se rozvíjet, bez častých zásahů včelaře, jež se běžně provádí v malých úlech - rozšiřování po jednom rámku, postupné nasazování medníku převěšováním plástů, sledování síly na jaře kvůli neopomenutí včasného rozšíření apod. V nástavkových úlech se včelstvu ponechává nadbytek prostoru (volných plástů) i zásob, aby se včelstva nemusela často kontrolovat. Rovněž musí včelstvo být schopno zvládnout rozšíření o celý nástavek, protože rozšiřování po několika plástech včelaře zdržuje.

Ne každé včely (kmen, linie) jsou vhodné pro vícenástavkové úly. Pro ně potřebujeme včelstva schopná velký prostor nástavkových úlů zvládat - tj. obsednout, využít pro ukládání zásob a plodování, chránit před škůdci. Měl jsem možnost prakticky ověřit v nízkonástavkových úlech řadu různých linií a kmenů kraňky. Většina z nich zvládala vícenástavkový prostor docela dobře. Kolem r. 1978 jsem však měl několik matek od velmi dobrého včelaře dlouhá léta chovajícího včelstva v úlech Moravský univerzál. V nich si jeho včelstva počínala dobře, poskytovala dobré medné výnosy. Do nástavků to však byly včely nevhodné - byly schopny obsednout max. 4 nízké nástavky (po 10 rámcích 39×17 cm), přičemž plod měly převážně jen ve dvou spodních nástavcích, ve čtvrtém nástavku již ukládaly málo medu a málo ho v sezóně obsedaly, ve srovnání s jinými kraňkami se 6 i 7 nástavky.

Mimoto však na včelstva dobře ovládající prostor úlu tvořený více nástavky máme ten požadavek, aby neplodovala zbytečně v mnoha nástavcích. Platí to pro případy, kdy včelař nepoužívá mateří mřížku, což je nejsnazší v úlech jen nízkonástavkových a nebo při tzv. Dadant-systému (vysoký nástavek u dna na plodování a nad ním jen nízké nástavky k ukládání medu). Pro včelaře je výhodnější, když včelstvo ploduje v několika málo spodních nástavcích a v dalších nad plodem ukládá jen med. Pro včelstvo je přirozené plodovat ve více nástavcích a kolem plodu mít med a pyl. Některá včelstva ale přece jen udržují plod více dole a do vyšších nástavků ukládají jen med - tedy tak zvaně do vrstev. Tak se med při odběru mnohem pohodlněji vybírá. Je to významné i při odstraňování včel z medových nástavků výkluzy, protože když v nich je plod, jsou neúčinné.

Rozdělení prostoru úlu do více nástavků vede k tomu, že včelstva často zastavují mezeru mezi vrstvami rámků voskovými propojeními, tzv. můstky. Těch tam bývá tím více, čím méně prostoru včelstvo má a čím vydatnější je snůška. Voskové můstky jsou velkou komplikací pro včelaře, protože v nich často bývá trubčí plod a hlavně med (obr. 8). Při rozebírání včelstva a vybírání medu to způsobuje řadu problémů (mačkání včel, obtížné ometání včel, kapání medu při transportu nástavků, podněcují slídivost). Je to ale vlastnost dobře ovlivnitelná selekcí - lze najít i taková včelstva, která můstky staví málo, příp. vůbec bez toho, že by měla horší schopnost zvládat vícenástavkový prostor úlu.

  • obr8obr8

Protože od včelstev v nástavkových úlech očekáváme vytvoření větší síly a tudíž poskytování vyšších výnosů medu, musí to být včely zdravé a výkonné. Jinými slovy potřebujeme včely fyziologicky kvalitní, s vysokou výkonností ve snůšce, jež se projeví dlouhověkostí jednotlivých včel i při jejich nadprůměrném pracovním výkonu. Ovšem velmi obtížně se tyto schopnosti včel hodnotí a tedy šlechtí. Je to však málo využitý směr selekce k dosažení výkonnějších včelstev - více v článku "Na čem záleží délka života letních včel" ve Včelařství 2004, č.8.


Hodnocení výkonu včelstev a nástavkové úly

Možnost dát včelstvům dostatek prázdných plástů je velkou předností nástavkových úlů. Včasné přidání prostoru pro ukládání nektaru a medu v případě snůšky umožní včelstvu ukázat jeho schopnosti a chovateli tak získat poměrně přesné hodnocení jeho genetických předpokladů. Přitom přidání nástavku je jednoduché a velmi rychlé. V málo prostorných úlech, zvl. když se včelař opozdí s vybráním medu v pokračující snůšce, je hodnocení snůškových schopností včelstev problematické - zkreslené.

Malé úly nutí chovatele vyrovnávat sílu včelstev, tj. silnějším odebírají plodové plásty a včely a slabší včelstva posilují. Tak sice dochází k lepšímu využití snůšky, ale výsledky jsou potom nepoužitelné pro hodnocení včelstev a selekci. V nástavkových úlech, pokud jsou vhodně umístěny, nejlépe na včelnici, chovatel nemusí (a neměl by) sílu včelstev měnit - vyrovnávat, místo toho silná včelstva rozšíří o další nástavky a v zaostávajících vymění matky za mladé, kvalitnější. Dosažená síla a medný výnos potom dobře odpovídá skutečným schopnostem včelstev.

Velké zalétávání včel vede ke značnému zkreslování schopností včelstev podobně jako vyrovnávání jejich síly. Protože nástavkové úly jsou vhodnější na včelnici, je dobré toho využít i k omezení zalétávání včel do jiných úlů jejich vhodným rozestavením, nejlépe po malých skupinách (2-5) s mezerami mezi nimi a využitím terénu (stavby, keře, stromy, i výlety na různé světové strany apod.) pro usnadnění orientace včel na svůj úl. V případě umístění nástavkových úlů ve včelíně se dávají jen do jedné řady, aby se dala využít možnost rozšiřovat nahoru. I to, že nejsou dvě (příp. někdy i tři) řady úlů nad sebou, snižuje zalétávání včel. Zároveň je potřeba využít i orientační nátěry alespoň úlových den.

Včelař - šlechtitel využívá výhod inseminovaných matek. S nimi se dá selekce zefektivnit či urychlit až dvojnásobně díky možnosti zvolit otce (připářené trubce). Je otázka, zda se inseminované matky vůbec mohou uplatnit v nástavkových prostorných úlech natolik, aby se dala hodnotit jejich plemenná hodnota podle výkonu jejich včelstev. Včelaři mívají obavy, zda inseminovaná matka vydrží v takových včelstvech tak dlouho jako volně pářené matky a zda podá potřebný výkon v kladení. Pokud chovatel a inseminátor matek dobře ovládá techniku chovu, lze dosáhnout plnohodnotného výkonu inseminovaných matek a délky jejich života i v nástavkových úlech, jak je zdokumentováno v článku "Provozní uplatnění inseminovaných matek ve Včelařství 2004, č.6. Zajisté tomu napomáhá i současná vylepšená inseminační technika a propracovaná metodika inseminace matek, včetně použití zkrácených narkóz na minimum proti minulosti..

<< Předchozí část

 

 

Poslední články

Značení matek

Rok 2017

Odběr novinek

Inzerce

  


Včelařské noviny
internetový včelařský portál

ISSN 1214-5734

 

Kontakt: