Jaká má být rozteč mezistěn v úlu?

Většina našich úlů má průměrnou vzdálenost středů rámků a tedy plástů v nich 35 mm. Přitom chovu silných včelstev vyhovuje rozteč mezistěn o 2-3 mm větší, jak si ukážeme dále. Proto by moderní úl měl ve své konstrukci tento zdánlivý detail obsahovat.



Včelstva, která budují svoje hnízdo bez předlohy vnucené jim včelařem v podobě mezistěn, staví plásty o různé vzdálenosti jejich středů. Kromě jiného tato vzdálenost závisí i na síle včelstva. Dokazují to měření amerických výzkumníků Tabera a Owense, publikovaná v r. 1970 ve vědeckém časopisu Animal Behavior (str. 625-632). Do boxů z překližky o síle 1,9 cm velkých 1,3 m3 byly usazeny smetence včel. Uprostřed jedné ze stěn bylo česno 10,2×1,9 cm a dvě očka o průměru 2,5 cm, jedno výše, druhé níže. Takto bylo v letech 1966 a 1967 usazeno 32 včelstev. Po 24 dnech stavby a budování hnízda byly včely usmrceny a spočítány. Genetické zdroje rozdílů ve stavbě díla byly omezeny osazením boxů včelami téže linie Starline (matky sestry, přirozeně pářené).

Na konci pokusu byla včelstva rozdělena podle velikosti do 4 skupin. Nejslabší měla průměrně 3584 včel, druhá skupina 7450 včel, třetí 15630 včel a nejsilnější 24565 včel. Ve včelstvech byly změřeny rozměry plástů, vzdálenosti středů plástů, velikosti buněk, orientace plástů a další parametry.

Rozteč středů plástů byla měřena dvěmi způsoby. Při prvním byla změřena napříč přes plásty (kolmo na jejich směr) celková šířka vybudovaného díla a vydělena počtem plástů. Průměr těchto měření pro jednotlivé skupiny včelstev ukazuje graf na obr. 1.



Při druhém způsobu měřili u 8 včelstev různé síly jednotlivé vzdálenosti středů každé dvojice sousedních plástů a poté vypočítali průměrnou hodnotu. Výsledky jsou na obr. 2.



Z obou měření je zřejmé, že silnější včelstva stavěla plásty s roztečí asi 37 mm, nejslabší včelstva 33, resp. 34 mm. Můžeme tedy říci, že větší rozteč středů plástů vyhovuje chovu silných včelstev a naopak - slabší včelstva si staví plásty o něco blíže jeden od druhého. Při nástavkovém způsobu včelaření se předpokládá chovat silná včelstva, která snáze zvládají všechny nástrahy přírody i ty od člověka a dovedou efektivně využít zdroje snůšek. Proto lze pro nástavkové úly doporučit rozteč rámků 38 mm. Je to o 1 mm více, než jsou údaje z grafů pro silnější ze včelstev v pokusu proto, že je třeba počítat se silnější mezistěnou z výroby proti té, kterou si včely budují samy při stavbě plástu.

Rozteč středů mezistěn se technicky řeší odlišně podle typu rámků. Chceme-li zajistit rozteč středů plástů výše zdůvodněných 38 mm, tak u rámků s mezerníky musí být loučky rámků široké 28 mm, s nabitými mezerníky délky 10 mm je to celkem 38 mm. U rámků s rozšířenými bočními loučkami v horní části (typ Hoffman, viz obr. 3) se šířka těchto louček vyrobí nikoliv 38 mm, ale jen 36,5 až 37 mm, protože při manipulaci s rámky v nástavcích se na styčných ploškách bočních louček hromadí propolis a rozteč mezistěn se tím postupně zvětšuje. Tak se s věkem plástů v rámcích typu Hoffman kompenzuje zmenšování hloubky buněk v důsledku hromadění kokonů po vylíhnutém plodu.



Někteří naši včelaři vědí o popsané zákonitosti, proto svoje úly staví s větší roztečí středů rámků. Tento konstrukční prvek je známý hlavně u nástavkové úlové soustavy typ Optimal - více na http://web.quick.cz/pvzubri/optimal.html.

Rozteč středů plástů 38 mm má zároveň několik dalších drobných výhod, které již kolem r. 1980 u nás vysvětloval Dr. Vladimír Práček:

  • mezi plodovými plásty jsou širší uličky, což působí protirojově,
  • do širších plástů se vejde více medu,
  • pokud se trochu vychýlí mezistěna při stavbě nového plástu, tak i buňky mělčí o 2-3 mm ještě mohou včely použít pro odchov plodu,
  • protože velikost buňky se zmenšuje s každou v ní odchovanou kuklou nejvíce ode dna, mohou včely hloubku buňek kompenzovat protažením buněk do uličky a i ve starších plástech se tak líhnou nezmenšené včely.



Naproti tomu pokud se chovatel v úlech s větší roztečí středů plástů nedokáže dopracovat k silnějším včelstvům, než jsou obvyklá v málo prostorných úlech, může větší vzdálenost plástů slabším včelstvům činit problémy hlavně v období jarního rozvoje.

 

Poslední články

Značení matek

Rok 2017

Odběr novinek

Inzerce

  


Včelařské noviny
internetový včelařský portál

ISSN 1214-5734

 

Kontakt: