Důkaz o doletu včel za snůškou

Včely sbírají potravu v blízkém i vzdálenějším okolí svého úlu. Pro pyl nelétají příliš daleko, ale pro sladinu (nektar, medovici) jsou schopny letět na zdroj i několik kilometrů, pokud nemají vhodný zdroj blíže od úlu.

Přitom nejde o náhodné lety, ale o projev snůškového chování celého včelstva. To zahrnuje vyhledávání potravy pátračkami, předávání informací v úlu dalším včelám, rozhodování se pro využití některého z nalezených a oznámených zdrojů, až po jeho skutečné využití - sběr a přínos potravy sběratelkami.

V květnu 2002 se mi nabídl ne častý, ale přitom přesvědčivý důkaz o tom, že včely dovedou najít a využívat i hodně vzdálený zdroj nektaru. Když na jaře v bližším okolí včelstev ustala snůška, našly pátračky kvetoucí porost řepky ve vzdálenosti více než 7 km a za příznivého počasí odtud nosily do úlů nektar. Nejdříve ale popíšu situaci.

Stanoviště včelstev je v obci Závažná Poruba u Liptovského Mikuláše. Na začátku května rozkvetly ovocné stromy a smetánka a oba zdroje poskytovaly dobrou snůšku. Bylo vcelku příznivé počasí a po třech týdnech tato snůška skončila.

Ve dnech 25. a 26. května bylo teplo - asi 25 °C a téměř bezvětří. Všiml jsem si, že některé létavky vracející se do svých úlů byly typicky žluté od pylu úplně stejně jako včely sbírající nektar na řepce. Dají se poznat podle světle žlutě zbarvené (pylem zaprášené) přední části hlavy. Nešlo však o ojedinělé včely, jež by třeba našly několik náhodně rostoucích rostlin řepky někde v blízkém okolí. Přitom žádné řepkové pole v obci ani v jejím sousedství nekvetlo. Nejbližší řepková pole byla na třech místech blízko přehradní nádrže Liptovská Mara. Tyto porosty řepky byly od včelnice ve vzdálenosti 7,5 až 8,2 km, jak ukazuje mapka se zakreslenou situací. Byla to vůbec první pěstovaná řepka v blízkosti Liptovského Mikuláše, protože ji zde v minulých letech zemědělci nepěstovali.

Dolet za snůškou

Sledoval jsem let včel, a opravdu většina od včelnice odletujících létavek nabrala směr přibližně na Liptovský Mikuláš - s cílem až za městem v řepkovém porostu. Létaly tam jen několik dnů, protože ne každý den bylo tak příznivé počasí a potom začátkem června řepka odkvetla. Množství uloženého medu z řepky proto nebylo velké a mohu je jen odhadnout na maximálně 5 kg v silnějších včelstvech.

Popsaný příklad ukazuje, že pokud včely nemají žádný vhodný zdroj potravy ve svém blízkém okolí, dovedou pátračky najít a létavky využít i poměrně vzdálený zdroj, pokud se jim to vyplatí. Řepka je zdrojem nektaru velmi vydatným, kde létavky – sběratelky mohou nasbírat plný medový váček rychle, tedy na malém počtu květů a přitom jde o nektar bohatý na obsah cukrů. Ze svých dřívějších měření vím, že z řepky mohou včely získat nektar o koncentraci cukrů i 65 %.

Samozřejmě, že na let na výše uvedenou dálku včela část potravy spotřebuje. Navíc je to let i riskantnější než sběr v blízkém porostu. Nicméně včely dovedou i takový zdroj medu najít a med z něho přinést. Nedovede to ale každé včelstvo. Jiná naše dřívější měření totiž ukázala, že některá včelstva vzdálený zdroj medu vůbec nenašla anebo ho našla mnohem později než včelstva schopnější, šlechtěná na dobrou produkci medu.

Včely - pátračky tedy nejdříve tak vzdálený zdroj nektaru musely vůbec najít. Při jeho vzdálenosti 7,5 km v popsaném případě to znamená, že pátraly na ploše 177 km2 a možná i více, což je zajisté úctyhodný výkon. Ani pro létavky, jež z takové dálky nektar nosí, nejde o snadnou úlohu. Vždyť jen to, aby dolétly k porostu 7,5 km daleko a zpět do úlu, jim trvá 45 minut. Přitom let včely je pro ni nejnáročnější ze všech činností, jež během svého života vykonává. A jak bylo prokázáno, každý kilometr letu jí postupně doslova ukrajuje z jejího života, jehož trvání má předurčeno už při vylíhnutí. 

Poslední články

Značení matek

Rok 2017

Odběr novinek

Inzerce

  


Včelařské noviny
internetový včelařský portál

ISSN 1214-5734

 

Kontakt: