Od budečáku k nástavkovému úlu - 2. část

V minulé části byla zmínka o začátcích včelaření v nástavcích, srovnání s úly typu "budečák" a o spotřebě zásob v uteplených a neuteplených úlech. V této části autor píše o jarním rovoji, výhodách drátěného dna a o tzv. pravidle 52 týdnů.

Pokud jde o jarní rozvoj, rozvíjejí se včelstva v neuteplených úlech od počátku února rychleji. Kolem jarní rovnodennosti a především v dubnu se včelstva v uteplených úlech rozvíjejí bouřlivěji a množství plodu se vyrovnává v tzv. uteplených i neuteplených úlech. Důležitá je však také poloha česna (česen) a samotného stanoviště. Jako rozhodující se ukázala síla zazimovaného včelstva a množství kvalitních zásob. Daleko důležitější pro výnos nežli materiál použitý na konstrukci úlu je prostor daný včelstvu po celý rok a nikoli jen v období snůšky. Bez dostatečného prostoru není možné zimovat normálně vyvinutá včelstva!

Nízkonástavkový prosklený úl

Dalším poznatkem bylo, že umístění včelstev na drátěných dnech včelstvům velice prospívá. Výjimkou v tomto ohledu byly právě polystyrénové úly, u nichž byla vlhkost tak vysoká, že při náhlém ochlazení byly na stěnách úlů i několik dm dlouhé rampouchy. Včely v těchto úlech trpěly vlhkostí a musely vynakládat značné úsilí na její odstranění. Nepomáhalo ani otevření všech oček a odkryté drátěné dno. K odstranění vlhkosti došlo až tehdy, když jsem nad horní nástavek polystyrenového úlu (dále jen PÚ) položil dečku z jutoviny, pak prázdný nástavek s otevřeným očkem a potom stříšku úlu. Proto také ani trochu nevěřím těm zázračným metodám a vlivu uteplení polystyrénem, které se občas u nás objeví. U mne se to nepotvrdilo a nepotvrzuje ani nyní. Odstraní-li se však v zimním období vlhkost z těchto úlů, lze v nich také včelařit, dokonce i nástavkovou technologií, jsou -li ovšem nástavky dostatečně zpevněny. Ve výnosech žádný rozdíl na mých stanovištích nebyl a není. Proč si tedy komplikovat život s materiálem, který má navíc k ekologickému včelaření, dle mého názoru, hodně daleko.

Pro mě bylo včelaření v úlech z umělé hmoty jen ukázkou toho, co včely dokáží vydržet. Pravdou však je, že ještě mnohem drastičtějším zásahem do života včelstva je jeho časté rozebírání a tím přivádění včelstva do stresů. S tímto způsobem včelaření jsem se zavedením nástavkového provozu definitivně rozloučil. Mohu z vlastní zkušenosti říci, že časté zásahy neprokazovaly mé včelařské schopnosti, ale opak byl pravdou. Vyznávám zásadu, že je třeba se snažit pochopit život včelstva v celé jeho biologické podstatě. Proto jsem se již tehdy snažil zimovat včelstva v minimální síle 3 NN nebo 2 velkých nástavků. Dnes vím, že i toto bylo značně v rozporu s přirozeným životem a potřebami včelstva, které by mj. mělo mít k dispozici (pokud je to jen trochu možné) stejný prostor po celý rok a dostatek přirozených zásob (medu)! Tak se snažím vést včelstva nyní. Celé mé včelaření dnes spočívá v několika jednoduchých zásazích v rozhodujících okamžicích života včelstva, v chovu matek a v péči o zdravotní stav.

Každému včelaři ze záliby mohu potvrdit, že je mnohem zábavnější a příjemnější včelky pozorovat a doplňovat si poznatky, nežli je obtěžovat zbytečným a neúčelným rozebíráním. Včely k nám promlouvají jasnou řečí. My jim však často, ve své zahleděnosti do sebe samých, nerozumíme a rozumět nechceme. Od momentu, kdy jsem pochopil a začal respektovat pravidlo 52-ti týdnů, se náhle objevil zajímavý snůškový zdroj, kterým jsou ovocné stromy. Do té doby to byla, v mých podmínkách, spíše rozvojová snůška. Dnes však tvrdím, že právě tato snůška je jednou z jistých možností, jak výnosy medu zvýšit. Denní přírůstky na váze zaznamenávám zcela běžně 3- 5 kg, což není pro většinu včelařů až tak nezajímavé.

Pravidlem 52 týdnů rozumím poznatek, že včelstvo pro jarní snůšku je třeba budovat již v ročním předstihu, přičemž každá disharmonie ve vývoji včelstva během roku ovlivní kvalitu a kondici včelstva v roce příštím.

V každém případě však včela pro jarní snůšku musí ležet v buňce jako vajíčko v červenci předchozího roku. Takto vedená včelstva vykazují vyšší připravenost ke snůšce , než když spojíme 2 včelstva až na jaře.

Mezi nepříznivé vlivy, které brání normálnímu vývinu včelstva, patří především nedostatek prostoru a kvalitních zásob po celý rok, častá vyrušování včelařovými zásahy, zužování včelstev na zimu, nemoci a také provozní metoda, která není v souladu se stanovištěm a chovaným včelím materiálem.

 

Dokončení příště

<< Předchozí část

Následující část >>

Poslední články

Značení matek

Rok 2017

Odběr novinek

Inzerce

  


Včelařské noviny
internetový včelařský portál

ISSN 1214-5734

 

Kontakt: