Od budečáku k nástavkovému úlu - 3. část

V poslední části se podíváme na měření teploty a rozměru zimního chomáče a na autorovo závěrečné hodnocení včelaření v nástavkových úlech.


Měřením jsem zjistil, že vnitřní teploty ve všech úlech jsou více méně totožné při stejných venkovních teplotách. Rozdíly jsou však v tom, jak rychle se úlové stěny a vzduch uvnitř úlu ochlazují a naopak ohřívají. To je často opomíjeno zvláště v zimě a v předjaří. Znovu však podotýkám, že zimování v jednom prostoru, resp. zužování včelstev v průběhu příprav na zimování pro mě nepřichází v úvahu proto, aby včelstva byla schopna využít snůšku z ovocných stromů.

Jako příklad měření teplot a rozměrů zimního chomáče uvádím následující měření z 16.2.1986:

Čas 10.45 hod.
Váha 52,45 kg
Teplota ve stínu v době měření: +1 °C
Prům. teplota v utepleném úle (5 cm polystyrén) : +6,8 ?C (mimo chomáč)
Rozměry chomáče: výška 34 cm, šířka 21 cm, délka (v uličce) 35 cm

Teplota na východní straně v době měření byla +13 °C, na jižní straně +15 °C
Včelstvo bylo zbaveno polystyrénového obalu a ponecháno vlivu slunečních paprsků.
Po 2 hodinách u něho bylo provedeno měření znovu s těmito hodnotami:

Čas 12.45 hod
Váha 52,45 kg
Venk. teplota ve stínu v době měření +1°C
Prům. teplota v úle po 2 hod +13,7 °C (mimo chomáč)
Rozměry chomáče: výška 38 cm, šířka 28 cm, délka (v uličce) 39 cm

Včelstvo bylo umístěno v otevřeném včelíně bez jižní stěny a s otevřeným oknem ze severu.Teploty vně chomáče byly měřeny 12-ti teploměry v různých částech úlu.

Nemusím asi zvlášť zdůrazňovat, že ke změnám teplot a hlavně vlhkosti nedochází, ponechám-li úl "uteplen" polystyrénem !

Závěr si může učinit každý sám pro sebe s ohledem na své včelařské záměry, provozní metodu a znalost stanoviště.



Podle mých poznatků vyplývá, že k vyrovnání venkovní teploty a teploty uvnitř úlu, s výjimkou samotného chomáče, dochází za 2 - 6 hodin v závislosti na stanovišti ( porovnej +6,8 °C a +13,7 °C). Z tohoto pohledu tedy silná stěna včelstvo nijak nechrání a ani to není žádoucí. Pro potlačování nosemy je důležité,aby teploty v zimním chumáči klesly až pod 20 ?C. Přechod vody z výkalového váčku včely tak, že projde rektální žlázou do krve a z krve se odpaří, způsobuje mmj. i činnost žlázy corpora alleata.Ta může působit až při teplotách pod 20?C. Takto je i eliminováno nebezpečí přeplnění výkalových váčků včel a onemocněním úplavicí (zveřejněno v OVP 1/85 str. 20). Při svých měřeních jsem zjistil, že v období bez plodu teploty v zimním chomáči klesají k 18? C.

Hlavním regulátorem teploty chomáče v zimě je právě jeho smršťování a roztahování a také poloha jednotlivých včel na povrchu i uvnitř zimního chumáče. K zvýšené spotřebě dochází, alespoň dle mých zkušeností, až při teplotách nižších než -2 ?C. Také sycení včely v zimě neprovádějí průběžně, ale v určitých intervalech. Na mých stanovištích tato doba činila cca 14 dní. Největším nepřítelem včel v zimě je právě vlhkost, nedostatek vzduchu a průvan.Včely neumírají zimou, ale hladem a vlivem různých nemocí!

Pravdou je, že na podzim, v zimě a na jaře je tzv. uteplení spíše na škodu, neboť brání včelám profitovat z největšího zdroje energie, totiž slunečního záření. I v těchto obdobích na sluníčku vystupují teploty krátkodobě až ke 30 °C. Tak dochází k ohřátí vzduchu uvnitř úlu a pro včely ubývá tzv. mrtvých zón, čímž se snižuje úlová vlhkost. Odstraňování vlhkosti znamená pro včely zvýšenou aktivitu a tudíž i opotřebení včel v zimě. Na zvýšenou teplotu v tomto období reagují včely zvětšením povrchu chomáče, aniž by došlo ke zvýšené spotřebě. Pro mne jsou tzv. zimní včely včelami pro snůšku. V zimě mohou včelstva , i při krátkodobých otepleních , měnit polohu chomáče, přenášet zásoby, provést krátké očišťovací prolety apod. To se však týká úlů tzv. neuteplených, tedy tenkostěnných. Naproti tomu "uteplené", např. polystyrénové úly, podstatnou změnu uvnitř úlu nezaznamenávají, neboť vysoké teploty jsou jen velice krátkodobé a než se vnější a vnitřní teploty trochu přiblíží, dochází vně úlu již zase k ochlazování a včelstva nemohou venkovního tepla nijak využít nebo jen minimálně.

Na stejnou věc se však můžeme dívat různě a bude tomu tak jistě i nadále. Domnívám se však, že v tzv. neuteplených úlech jsou včelstva v užším kontaktu s vnějším světem - přírodou a mohou rychleji reagovat a přizpůsobovat se prostředí.

Včelaření v tenkostěnných nástavkových úlech bývá velice často vyčítáno to, že je nutné dodávat na zimu velké množství zásob. V mém provozu to představuje necelé 3 kg cukru na včelstvo. Zbývající zásoby jsou zásoby medné, které včelstvům ponechávám po celý rok. Oddělky v mém provozu dostávají již zpracované zásoby. Je-li pro někoho 3 kg mnoho, je to věc názoru. O zimní spotřebě jsem se krátce zmínil již v předešlých řádcích.

Chceme-li porovnávat, je třeba porovnávat porovnatelné. To znamená stejnou sílu včelstev, kmen včel, technologii ošetřování a hlavně stejné stanoviště. Každý máme své představy o včelaření a tak si také každý musíme sám rozhodnout jak, kde, s čím, v čem a za kolik budeme včelařit. Má volba zcela jednoznačně padla na nástavkový způsob včelaření, tenkostěnný nízkonástavkový úl, který je možné přizpůsobit potřebám včel. Nezanedbatelná je i provozní metoda, kterou nízkonástavkový úl umožňuje.

Účelem tohoto článku není podrobně popisovat mou provozní metodu a detailní konstrukci úlu. Domnívám se však, že materiál, ze kterého je zhotoven kterýkoli úl, ovlivňuje konečný výsledek velice nepatrně.

Vím, že se každý včelař o svých výnosech medu vyjadřuje značně neochotně. Já mohu říci, že po zavedení nástavkového provozu se mé tehdejší tzv. rekordní výnosy staly výnosy průměrnými. Jsem přesvědčen o tom, že tomu tak může být i na většině ostatních stanovišť. Význam stanoviště pro konečný výsledek považuji za prvořadý! Sebelepší včelařské stanoviště, sebelepší úlový systém nám však nebude k ničemu, nebude-li za tím vším stát uvážlivý včelař, který bude respektovat, ne znásilňovat, přírodu takovou, jaká je. Že takovýto přístup může znamenat slušné výnosy medu a hlavně skutečnou radost ze včelaření, o tom jsem se přesvědčil sám na svých šedesáti včelstvech.

<< Předchozí část

 

Poslední články

Značení matek

Rok 2018

Odběr novinek

Inzerce

  


Včelařské noviny
internetový včelařský portál

ISSN 1214-5734

 

Kontakt: