Zasíťované dno

Když jsem před více jak dvaceti lety začínal včelařit, užil jsem si několik let "bezroztočové" éry a včelaření bez plošné fumigace. Jako začínající jsem hltal články, mimo jiné i o zasíťovaných dnech a vzdušném zimování.

S nastávajícími fumigacemi jsem od sít odstoupil, protože jejich utěsnění představovalo práci navíc a okolo všichni spokojeně včelařili bez nich. Časem jsem začal bojovat s vlhkostí. Rady nepomáhaly, zvláště když se při rozhovorech ukázalo, že kolegové berou nějakou tu vlhkost na jaře v úle za danou věc a nutný důsledek plodování. Po "Listopadu" (rok 1989, pozn. red.) jsem se včelaření nevěnoval intenzivně a teprve asi před šesti lety jsem začal mít na včely čas. Protože v té době ještě přítel Boháč nepublikoval výkresy Langstrothů, objednal jsem si jich několik od přítele Kolomého. A ten je vyrábí se zasíťovaným dnem. Po prvé zimě s těmito úly jsem udělal obdobná dna i pod svými starými Brennerovými nástavkovými úly. A bylo po starostech s plísní. Sucho bylo v "prodyšných" tenkostěnných i "neprodyšných" polystyrénových úlech. Na oboje bylo při diskuzích o vlhku často poukazováno.
Co jsem ještě potřeboval vyřešit, byla podložka. Tak aby nebránila ventilaci a umožnila snadné utěsnění úlu při fumigaci. Nejlépe se osvědčilo nejjednodušší. Podložky jsem zhotovil z hliníkových tiskových desek, který jsem získal v tiskárně. Při osvitu dojde někdy k chybě, nebo je nutná změna a tak je možné získat omezený počet čistých desek a téměř neomezený počet desek zamazaných od tiskařské barvy.
Velikost jsem upravil tak, aby deska prošla česnem a k bočním loučkám chyběly dva centimetry. Vzadu je také stejná mezera. V lednu, kdy probíhá odběr, nejsou krajní uličky obsazeny a chomáč nesahá až k zadní stěně.
Ventilaci umožňuje ohnutí zadních rohů směrem dolů, tak aby asi o centimetr nadzdvihly desku nad dno. Uprostřed bočních hran jsem desku prolomil dolů v délce asi tří centimetrů a zajistil tak tuhost v podélném směru i udržení mezery na bocích. Na původních dnech je zasíťován jen čtverec asi 25x25 uprostřed. Při fumigaci vložím do podmetu desku vzhůru ohnutými rohy, aby po celé ploše dolehla na otvor a vpředu přitlačím otočeným česnovým klínem, který zároveň zavře česno.
Otočením klínu úly za hodinu otevřu. Když desky další den vyndám, tak na jejich lesklém povrchu snadno vidím roztoče, zvláště pokud není v úle příliš tmavé dílo a tím i tmavá měl. Na vánoce zasunu do úlu podložku tak, aby rohy vytvářely mezeru a při odběru měli nacházím měl až na výjimky suchou. Ojedinělé kapky vody nebo ledu jsou v zadní části, kam většinou chomáč i měl nezasahuje.
V poslední době, od "melicitózní zimy", se našeho údolí drží štěstí a máme s okolními včelaři velmi nízký počet roztočů. Aby to vydrželo, začal jsem provádět letní diagnostiku spadu. Zasouvání podložek zepředu bylo nepohodlné a tak jsme vyrobil asi deset nových den s celoplošným sítem a zasouváním podložky zezadu.
Třetí léčení provádím až v předvánočním oteplení, které se letos dostavilo až po Novém roce a tak jsem mezi svátky léčil aerosolem. Po léčení jsem desky otočil do "ventilační" polohy a po Novém roce jsem je šel zkontrolovat a očistit. Roztoče jsem nenašel ani jednoho, ale podložky pod novými dny byly vlhké. Některé měly vlhkost souvisle po celé ploše, jiné byly pokryty drobnými kapičkami, převážně v přední části. Podložky uvnitř starších den byly až na výjimky suché. Pokud na nich byla voda, tak jako jiné roky, jen v zadní části.
Tato zjištění potvrdila teorii o cirkulaci vzduchu, kterou i nadále považuji za správnou. Viz.obrázek.

  • ventilaceventilace
  • ventilace_dno_1ventilace_dno_1

  • ventilace_dno_2ventilace_dno_2

Zde chci upozornit na velice dobrý článek od Ing. Pavla Holuba ve Včelařství 3/98 str. 65. Rozhodně jej doporučuji k přečtení a zároveň chci zaplakat, že ani ve třetím tisíciletí není k dispozici obsah Včelařství na internetu v elektronické podobě. Inu, koho si volíme, toho máme.
Pro jistotu podotýkám, že schopnost vzduchu udržet vlhkost je závislá na jeho teplotě.
Samozřejmě, letošní teplé a vlhké lednové počasí je extrémní. Moje domovské stanoviště v údolí u Labe i úly na paletách nízko nad zemí, kde je malé proudění vzduchu, to vše zvyšuje pravděpodobnost posunu kondenzační zóny nad podložku a následně problémy s plesnivěním měli.
Můj závěr: Podložka na odběr měli má být nad zónou kondenzace a nemá příliš bránit v proudění vzduchu tak, aby ke kondenzaci docházelo převážně pod úlem.

Problém u nového dna jsem vyřešil následovně. Podložky z pod úlů jsem vyjmul, ohnul jim rohy jako ostatním a zasunul zepředu nad síto. A doufám, že i nad kondenzační zónu.
Pro letní diagnostiku využiji drážku pod sítem.
Zbývá jen dořešit zasouvání zepředu, případně z boku, protože Langstroty umísťuji po čtyřech na paletu zády k sobě.
Proto by mě zajímaly zkušenosti s vlhkostí u dna popisovaného v článku i u dalších konstrukcí den.

PS.
Pokud Vás na fotografiích nástavkových úlů udiví různá šíře, je zde jednoduché vysvětlení. Původní originální nástavky Brenner byly na 9 rámků 30x30, případně 30x15. Stěny z palubek, vatové izolace a sololitu vně. První mnou vyrobené nástavky byly z omyvatelné fólie na vnitřní straně 4cm polystyrénu a vně sololit. Protože zázrak z důvodu lepší izolace se nekonal, následovalo velké množství nástavků ze dřeva 24mm na boku a 36mm na čelech. Další pokus následoval po článcích př. Smělého ve Včelařství, kde opěvoval své 8cm úly. Protože na mém lesním stanovišti v té době nebyla po mnoho let dobrá medovicová snůška, chtěl jsem si ověřit, zda příčinou poklesů výnosů i hojného výskytu zvápenatění plodu není počínající převaha neuteplených nástavků nad uteplenými.
Vyrobil jsem tedy nástavky uteplené 4,5cm polystyrénu i 9cm polystyrénu.
Ve výnosech jsem rozdílu, který by zdůvodnil způsobené komplikace neshledal a zvápenatění vyřešila zřejmě změna počasí i rozchov kmene Vigor.
Daleko větší vliv na výnos má stanoviště. Rozhodně se lépe stěhují jednoduché a lehké úly. Jedno kočování je na snůšce určitě více znát, než uteplování atd.
Právě mám rozpracováno sto Langstrothových nástavků, a protože mám k dispozici laciné palety, vyrábím je s tloušťkou stěny 17mm. Za pár let dám vědět, jestli jsem ušetřil, nebo prodělal.


Příloha - fotografie

  • 0101
  • 0202

  • 0303
  • 0404

  • 0505
  • 0606

  • 0707
  • 0808

  • 0909
  • 1010

  • 1111
  • 1212

  • 1313
  • 1414

  • 1515
  • 1616

  • 1717
  • 1818

  • 1919
  • 2020

  • 2121
  • 2222

  • 2323
  • 2424

  • 2525
  • 2626

  • 2727
  • 2828

  • 2929
  • 3030

 

 

Poslední články

Značení matek

Rok 2017

Odběr novinek

Inzerce

  


Včelařské noviny
internetový včelařský portál

ISSN 1214-5734

 

Kontakt: