Jak vzniká med? III. část

Sériemi různých pokusů provedený­ mi v letech 1927, 1928 a 1933 Američan Root zjistil, že odstraňování vlhkosti z nektaru a čerstvé sladiny pokračuje v úlu velmi progresivně i po tom, co ji včely po kapkách rozptýlily v plástech (viz předchozí část tohoto serialu).

Zrání medu v plástech

Při­ tom je pro odpařování vody dostačující samotné prostředí úlu.

Bylo prokázáno, že nově uložený med ztrácel v úlu vlhkost i v zasíťovaných plástech, k nimž neměly včely přístup. Běnem tří dnů med dozrál. To souhlasí s obecně přijímaným názorem na dobu, které je zapotřebí, aby se za běžných okolností sladina změnila ve zralý produkt - med.

Uvedené pokusy dále ukázaly, že med v buňkách naplněných jen do jedné čtvrtiny zrál třikrát rychleji než med v buňkách naplněných do tří čtvrtin. Za příznivých okolností dovedou včely tuto skutečnost vynikajícím způsobem využít.

Pozorováním se můžeme přesvědčit o tom, že když včely mají k dispozici odpovídající množství plástů, naplní koncem dne i za bohaté snůšky jen málo buněk více než z poloviny, zatímco většina buněk obsahuje sladiny ještě podstatně méně. Když takoyým plástem trhneme, kropenina z buněk volně vyteče. prohlídka ihned následujjcího jitra však ukáže významné změny. Široké okrsky buněk, jež dříve obsahovaly jen trochu medu, jsou nyní prázdné, zatímco okrsky plástu, v nichž buňky byly téměř plné, jsou zaplněny docela. Buňky v sousedních okrscích jsou plnější než byly večer. Z plástu lze nyní vytřepat jen tu a tam kapku.

Z uvedeného vyplývá, že dostatek plástů má podstatný význam pro usnadnění procesu dozrávání medu. Jde o důležitý poznatek také z hlediska udržení morálky včelstva. Tolik Root (1959).

Když Rootovy poznatky domyslíme, dokážeme si představit, že za bohaté snůšky mohou včely rozmístit ve vícero plástech větší podíl medu v menších porcích, které ztrácejí vodu několikrát rychleji než porce větší. Tím se do příštího dne uvolní pro­ porcionálně více místa pro novou snůšku, než by se stalo, kdyby buňky byly naplněny více. Má-li včelstvo dostatek plastů, může nejen donést absolutně více sladiny, ale med také rychleji zraje. Nevíme, za jaké snůšky Root svoje pozorování prováděl, rychfost zrání medu bude jistě různá podle výchozí koncentrace nektaru a jiných vlivů, ale u nás by asi většina včelařů namítla, že tři dny jsou k dosažení stavu zralosti málo. Nemůže to však být také tím, že zejména při tradičním způsobu včelaření včely z důvodu nedostatku místa plní buňky hned zpočátku více a med paK dozrává pomaleji?

  Za dobré snůšky ukládají včely řídký med mezi plod, foto: Vladimír PTÁČEK


V procesu zrání medu hraje významnou roli také ventilace úlů. V tomto směru provedl cílené pokusy Reinhard (1939), který zjistil, že:

1) dodatečná horní ventilace úlů usnadňuje proces zrání medu za silné snůšky a při vlahém počasí;

2) taková ventilace má však jen malý význam za horkého počasí, kdy vzduch je suchý, a při slabé snůšce;

3) rozhodující vlivy na proces zrání medu mají teplota, vlhkost a povaha snůšky. Ty rozhodují, zda je zvláštní opatření v oblasti ventilace vhodné či nikoli.

V sérii tří po sobě otištěných článků to­ hoto seriálu jsme měli díky trpělivosti výzkumníků možnost nahlédnout do složitého procesu vzniku medu z nektaru nasbíraného v květech. Viděli jsme, že zde hrají důležitou roli nejen létavky, ale i úlové včely, které med přebírají, zahuštují a koncentrují v plástech. Rozhodující pro výnos je však nejen množství včel, ale i možnost umístit dostatek medu v menších porcích v plástech. Dostatek místa má příznivý vliv na pracovní morálku včelstva, které nespěchá do rojení. Pilné dělnice pak opět přinesou více medu. Tak se roztáčí kruh příznivých souvislostí k radosti chovatele včel.

Poslední články

Značení matek

Rok 2018

Odběr novinek

Tagy

Inzerce

  


Včelařské noviny
internetový včelařský portál

ISSN 1214-5734

 

Kontakt: