Provozní srovnání klasických úlů a optimalů u pana Černohouse

V době, kdy byl u nás navržen a začal se mezi včelaři rozšiřovat nástavkový úlový systém Optimal, byl jedním z řady těchto včelařů také pan Josef Černohous z Jablonného nad Orlicí (okres Ústí nad Orlicí). Jako většina včelařů, kteří se rozhodli úlový systém Optimal v provozu vyzkoušet a naučit se v něm včelařit, také pan Černohous nejdříve srovnával s chovem včel v úlech dosud jím a jeho otcem používaných. Tenkrát mi svoje dvouletá porovnávání dal k dispozici a po 20 letech jsem náhodou záznam jeho výsledků našel. Jistě jeho porovnání bude zajímat i další včelaře. Pan Černohous souhlasí se zveřejněním výsledků, a tak je představuji v tomto článku.

Srovnání se týká roků 1982 a 1983. Včelstva byla chována v Jablonném n. Orl., v nadmořské výšce 500 m. Snůškové zdroje byly ovocné stromy, maliny a les - medovice, od května do července. Rok 1982 byl snůškově průměrný, rok 1983 patřil ke snůškově výtečným.

Klasické úly byly dvouprostorové Univerzály a Gerstungy, používala se v nich mateří mřížka. Univerzály měly plodiště i medník na 11 rámků 39×27,5 cm, uteplené byly 5 cm polystyrenem, včelstva v nich byla zimována jen v plodišti. Gerstungy uteplené slámou měly rámky jako v Univerzálech, ovšem otočené o 90°, tedy 27,5×39 cm, a to 11 plástů jako plodiště, v němž byla včelstva zimována a v sezóně dostala už jen jeden nízký medník s 11 rámky 27×20 cm. (Originální Gerstungy mají míru rámků 26×41 cm, polorámky 26×20 cm.)

Optimaly byly dřevěné - jednostěnné (25 mm desky), jen s nízkými nástavky po 11 rámcích 42×17 cm, s jednoduchými dřevěnými stěnami. Včelstva byla zimována ve 4 nástavcích, v sezóně měla až 6 nástavků. Mateří mřížka nebyla používána. Ve včelstvech byly kraňské matky převážně ze sériového chovu.

Po oba dva roky byl velmi dobrý jarní rozvoj včelstev v Optimalech, což se projevilo ve vyšších medných výnosech i v dřívějším zaplnění medníkových nástavků, takže bylo možno první med odebírat o dost dříve než v prostorově menších klasických úlech. Přesné údaje o zkrmených zásobách cukru v podletí, časovém rozmezí odběru medu v sezóně a medných výnosech jsou v tabulkách. V r. 1982 se všechna včelstva v Gerstungových úlech vyrojila kvůli nedostatečnému prostoru, v důsledku čeho neposkytla žádný medný výnos. Proto do dalšího roku byla ponechána už jen dvě včelstva v těchto úlech kvůli celkovému srovnání.

Rok 1982

První snůška začala s rozkvětem třešní 15.5.

* všechna 4 včelstva se vyrojila

Včelaři v blízkém okolí, včelařící v klasických úlech, dosahovali průměrné výnosy okolo 10 kg medu (r. 1982).

Rok 1983

Rozkvět třešní 29.4., snůška začala po oteplení od 12.5.

* včelstvo č. 14 vzniklo spojením dvou včelstev v polovině května a proto jeho výnos není započítán do průměru výnosu medu skupiny; obsedalo 8 nástavků

Srovnání výsledků vychází po oba dva roky jednoznačně ve prospěch včelstev v Optimalech. Příčinou byl velký úlový prostor ponechaný včelstvům po celý rok, jemuž se včelstva přizpůsobila a zimovala silnější než včelstva v klasických úlech. Odráží se to ve využití už jarních snůšek z ovocných stromů těmito včelstvy (první medobraní už kolem 20.5.), zatímco v menších dvouprostorových úlech byly přebytky medu (k odběru) viditelně později. Z málo prostorných Gerstungů se včelstva v prvním roce vyrojila, takže v důsledku toho neposkytla žádný výnos medu. V druhém roce donesla jen zlomek toho co dala silnější včelstva. Pokud zhodnotíme ekonomiku chovu porovnáním medných výnosů a zkrmeného cukru, vychází také jednoznačně ve prospěch silnějších prostorově neomezovaných včelstev v Optimalech, a to i přesto, že spotřebovala téměř dvakrát více cukru. Vzhledem k dobrým zkušenostem s ošetřováním včelstev v Optimalech a výborným výsledkům přešel pan Černohous v následujících letech jen na nízkonástavkové Optimaly.

Popsané dvouleté výsledky srovnání u pana Černohouse však není možno očekávat za každých okolností, tedy u každého včelaře, v každých podmínkách. Naopak - považuji je pouze za příklad, jak takové srovnání u někoho může vycházet. I proto, že šlo o malé skupinky v jednotlivých variantách (úlové typy), jen o dva roky, jen u jednoho včelaře a na jednom stanovišti. Jde ale o příklad užitečný, konkrétní, nikoliv charakteru pouhého dojmu, s čímž se někdy v diskusích o výsledcích včelaření v různých podmínkách setkáváme.

Nebylo by také správné přičítat dosažené výsledky pouze použitým typům úlů a tak je zjednodušeně chápat jako snad magický vliv úlového typu! To by bylo přílišné zjednodušení! Úl sám o sobě výsledky nepřinesl, jde o spolupůsobení i dalších podmínek daných chovatelem (způsob ošetřování) a podmínek daných přírodou (klima, počasí, snůška). Ovšem správně konstruovaný úl v péči dobrého včelaře napomáhá dobrým výsledkům. Např. úly Gerstungy měly příliš malý prostor. Je zřejmé, že kdyby měl pan Černohous další nástavky k rozšíření včelstev a včas je rozšířil o další prostor, nemusela se v r. 1982 vyrojit a nějaký med by donesla. Rovněž 11 plástů Univerzálů je pro vytvoření větší síly včelstva zřejmě omezujícím prostorem a nejde jen o jarní rozvoj, ale také o zazimovanou sílu včelstev. To potvrzuje více donešeného medu již z jarních snůšek v celoročně prostorných Optimalech. Rovněž větrání vnitřního prostoru úlu může být mít značný vliv na sílu a kondici včelstva - např. je známo, že v Moravských Univerzálech s boční předsíňkou a studeným okénkem vzadu bývá po zimě velmi vlhko.

Ze zkušeností jiných včelařů vím, že včelstva v prostorově menších úlech dávají dobré výsledky i ve srovnání s prostornými úly nástavkovými spíše ve slabých snůškách a ve snůškách pozdějších (letních). Potvrzují to např. zkušenosti pana Josefa Kaly z Hvožďan, jež mi vyprávěl. Totéž se dá vytušit i z článku pana Zdeňka Barnata z Králíků zveřejněného ve Včelařství č.2/2004 na str. 44. V minulosti (před větším rozšířením kraňky v ČR, tj. cca do r. 1970) se např. Gerstungy osvědčovaly zřejmě i proto, že v populaci včely na našem území byl silný vliv původní tmavé včely a využívaly se spíše až letní snůšky (pěstovalo se málo řepky): tmavá včela vyzimovávala slabá, měla pomalý jarní rozvoj - vyhovovaly jí menší úly. Rovněž vliv tmavé včely v populaci včel v ČR zvláště v západní části republiky před pár desítkami let mi J. Kala potvrdil s tím, že v menších Gerstunzích včelstva tenkrát poskytla vždy více medu než např. v Univerzálech.

Z popsaného příkladu výsledků pana Černohouse lze přece jen učinit dílčí závěr: Na včelstva příznivě působí celoročně větší úlový prostor - včelstva vyzimují silnější ve srovnání se včelstvy v jednom prostoru (plodišti), mají dobrý jarní rozvoj a využijí už první jarní snůšky a mohou poskytnout dobré výnosy zvláště v dobrých snůškových podmínkách. Ve slabých snůškách mohou být rozdíly mezi silnými a slabšími včelstvy malé, v důsledku nižší spotřeby zásob medu slabšími včelstvy, když silnější včelstva jich v obdobích bez snůšky více proplodují.