Pro usnadnění a urychlení stavby plástů i kvůli dosažení jejich dobré kvality dáváme včelám v době snůšky v rámcích mezistěny, tedy voskové desky s vylisovanými základy dělničích buněk.
Výrobců mezistěn u nás bylo a také v současnosti je několik. V kvalitě produkovaných mezistěn jsou zajisté rozdíly. S ní souvisí také otázka, zda velikost buněk v mezistěnách od různých výrobců odpovídá stavu v přírodě, tedy stavbě plástu včelami bez mezistěn. Velikost buněk v plástu vystavěném z mezistěny je předurčena lisem či válcem použitým při její výrobě. Místo obtížného měření velikosti (průměru) buněk je snazší a přesnější změřit počet buněk na určité ploše, obvykle se vyjadřuje na 1 dm2.
Orientační počet buněk v plástu je asi 400 na 1 dm2 po jedné straně, tedy 800 po obou stranách. Nakolik se tedy liší mezistěny různého původu a kolik buněk na plochu staví včely při volné, tzv. "divoké" stavbě? Už v začátcích svého včelaření, i později, jsem zjišťoval počet buněk v mezistěnách od různých výrobců. Naměřené údaje jsou souhrnně v tabulce. V ní je i porovnání s volně vystavěným plástem a také s údajem z literatury. Pro zajímavost další tabulka informuje o počtu buněk v trubčím díle.
Nejmenší počet buněk na plochu byl v mezistěnách vyráběných před asi 30 lety. Zřejmě šlo o vliv teorie, že ve větších buňkách se líhnou větší včely a větší včely že jsou výkonnější a tedy nosí více medu.
Naopak největší počet buněk na 1 dm2 je v mezistěnách výrobce ISA Staroň. Jsou vyráběné na válcích polské výroby od fy Lankof. S těmito mezistěnami mám vlastní zkušenosti, bohužel ne dobré. Na mnohých těchto mezistěnách včely staví tak, že základy buněk upravují, jakoby jim jejich rozměry nevyhovovaly, takže v některých místech postaví buňky nepravidelného tvaru, tzv. buňky přechodné. Jeden plást takto včelami hodně přebudovaný na uvedené mezistěně je na fotografii:
Na některých plástech vytvoří včely takových míst s přechodnými buňkami méně, někdy postaví plást bez úprav. Jsou to ze všech porovnávaných mezistěn mezistěny s nejmenšími buňkami a dost se liší i od volné stavby. Proto je pravděpodobné vysvětlení nepravidelné stavby díla včelami na nich takové, že jde o příliš malé buňky předložené včelám v mezistěně. Druhou možnou příčinou je to, že se mezistěny ve včelstvu vlivem tepla mírně zvlní, jak jsem pozoroval, a nepravidelné buňky jsou potom v místech zlomů. Vlnění mezistěn může souviset s technologií jejich výroby. Ovšem nekvalitně postavené plásty na uvedených mezistěnách jsou nejspíš způsobeny oběma uvedenými příčinami, tedy jejich kombinací.
Závěrem - kvalitu mezistěn je dobré vyzkoušet si v praxi a podle toho se rozhodnout pro určitého výrobce. Počet buněk na plochu mezistěny by měl přibližně odpovídat přirozené stavbě včelami.
Údaje o počtu buněk ve včelím díle
DĚLNIČÍ PLÁST
Původ mezistěny/plástu |
Rok měření |
Počet buněk na 1 dm2 oboustranně |
Motyčka, Litomyšl |
1972 |
733 |
Chlumec nad Cidlinou |
1977 |
723 |
Stražisko |
1978 |
844 |
Tachov - Malý Rapotín |
1979 |
802 |
volná stavba včelami |
1981 |
790 |
Včelpo Obora |
1982 |
760 |
Želovce (Slovensko) |
1993 |
760 |
Klusáková L., Dolní Čepí |
1993 |
828 |
ISA Staroň, Liptovský Mikuláš (Slovensko) |
1999 |
860 |
Stražisko |
2000 |
814 |
Literatura: Milla J., Včelársky náučný slovník, str. 161 |
800-835 |
TRUBČÍ PLÁST
Původ mezistěny/plástu |
Rok měření |
Počet buněk na 1 dm2 oboustranně |
volná stavba včelami |
1981 |
510 |
volná stavba včelami |
2003 |
515 |
Literatura: Milla J., Včelársky náučný slovník, str. 161 |
535 |